Principy financování

Je potřeba podtrhnout fakt, že na první místě jsou finance. Proto přicházíme s myšlenkou CykloVize 2030, abychom na síť sehnali peníze.

Dnes jsou známé dva klasické finanční zdroje na výstavbu cyklostezek (SFDI a veškeré evropské dotační programy, zejména IROP 2021-2027, ITI, atd.). Předpokládá se, že díky těmto programům bude vybudováno mnoho nových cyklostezek. Ve většině případů žadateli budou obce, nebo sdružení obcí. Mimo jiné v Koncepci městské a aktivní mobility pro období 2021–2030 je stanovena hodnota 400 km nových cyklostezek podpořených ze státního rozpočtu a evropských fondů.

Nicméně pokud by se chtěly zrealizovat všechny plány, pak ani tyto finanční prostředky nebudou muset stačit. Navíc jsou známé úseky, které bez pomoci krajů by nikdy nebyly zrealizovány. Ale aby se nespekulovalo nad potenciálními možnostmi tak je potřeba nejprve vytvořit podpůrný materiál sloužící k vyjednávání o převedení části peněz přímo na kraje. Nejde tak o to, kolik má kraj letos připravených finančních prostředků na příští rok, ale jaké má plány v budoucnosti. Proto i ten horizont 2030.

Současně bylo ale zjištěno, že došlo k nepochopení jednoho z kritérií, které hovoří o dálkových cyklotrasách. Někteří nabyli dojmu, že právě dálkové cyklotrasy budou preferovány. Není tomu tak. Jedná se o toto kritérium:

„Projekt výstavby, modernizace nebo rekonstrukce vyhrazené komunikace pro cyklisty na hlavní trase cyklistické dopravy v České republice je zaměřen na vyhrazenou komunikaci pro cyklisty, která je realizována na cyklotrase první nebo druhé nejvyšší kategorie podle příslušné krajské strategie rozvoje cyklistické dopravy.“

V tomto kontextu je nutné připomenout základní fakta, které se týkají obecně financování cyklistické infrastruktury z evropských fondů:

  1. Podpora je spojena s dopravou, nikoliv cykloturistikou.
  2. Bod 1. má mimochodem za následek také vznik nového (říjen 2021) kritéria plošně pro celý SC 2.1 - "Projekt je realizován v městské oblasti nebo zajišťuje obsluhu a dostupnost do jejího zázemí udržitelnými druhy dopravy.“ Neboli pokud nebude splněna podmínka, že je projekt realizován multimodálně v městské oblasti, pak nebude projekt realizován vůbec. V cyklodopravě to konkrétně znamená:....infrastruktura pro cyklistickou dopravu bude realizována
    • v městské oblasti,
    • nebo bude přímo napojena na odpovídající komunikaci pro cyklisty obsluhující také městskou oblast,
    • nebo bude zajišťovat přestup na linku veřejné dopravy obsluhující také městskou oblast. (Poznámka - princip je popsán na odkaze Terminály)
    • Poznámka - městskými oblastmi se v souladu se SRR21+ rozumí metropolitní oblasti, aglomerace a regionální centra. Seznam je uveden níže. Kraje mají možné si ještě definovat svá regionální centra nižšího řádu.
  3. Diskutované kritérium o dálkových a regionálních cyklotrasách se týká pouze příslušné dílčí aktivity a neohrožuje podání klasických cyklostezek pro každodenní dojížďku, či doprovodné infrastruktury, které leží mimo dálkové a regionální cyklotrasy. Navíc, pokud úsek leží na dálkové, či regionální cyklotrase, tak se jedná de facto jen o informaci, která nemá žádný vliv na preferenci získání dotace z evropských fondů.
  4. Příprava kritéria o dálkových cyklotrasách probíhá už od listopadu 2019 zcela transparentně, i s účastí krajských cyklokoordinátorů. Na posledních jednáních pracovního týmu IROP (vč. AK ČR a SMO) bylo kritérium výslovně diskutováno a pracovní tým se na něm shodl s konstatováním, že žádné lépe znějící kritérium v tuto chvíli neexistuje. Nicméně původně se skutečně uvažovalo o separátní podpoře dálkových cyklotras, že by cyklostezky na této sítě získaly více bodů. Jenže toto kritérium už padlo. Prostě projekty už mezi sebou nesoutěží. Kdo dříve přijde a projde hodnotícími kritérii, pak dotaci dostane, a to až do vyčerpání alokací na cyklostezky.
  5. Zkrátka IROP podpoří jen určitou část projektů. Bude to pravděpodobně část významná, ale nemusí to být část převažující. Proto se přichází s novým návrhem, aby pro vybrané úseky, které nebudou spadat do IROP, mohly být financované z krajů, z prostředků zaslaných ze SFDI.

Jinak na cyklostezky by mělo jít z SC 2.1 IROP celkem 5 miliard Kč, z toho 1,8 miliardy přes ITI. Prostředky na cyklostezky z SC 5.1 IROP (CLLD – MAS) budou specifikovány až po přijetí strategií CLLD – MAS.

Poznámka k definování městských oblastí:

SRR21+:

V rámci kategorie regionálních center jsou řešena regionální centra vyššího řádu, která lze ztotožnit s většími centry obcí s rozšířenou působností – centra s více než 15 tisíci obyvateli a spádovým územím přesahujícím 30 tisíc obyvatel. V této kategorii jsou řešena rovněž regionální centra nižšího řádu, která budou ve spolupráci s kraji vymezena v průběhu implementace SRR.




Tab. 3: Výčet regionálních center vyššího řádu Kraj

Výčet regionálních center

Středočeský

Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mladá Boleslav, Benešov, Beroun, Mělník, Nymburk, Poděbrady, Příbram, Rakovník, Slaný, Kralupy nad Vltavou, Neratovice, Lysá nad Labem, Milovice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav

Plzeňský

Klatovy, Domažlice, Rokycany, Tachov

Jihočeský

Tábor, Jindřichův Hradec, Písek, Strakonice, Český Krumlov, Prachatice

Karlovarský

Cheb, Sokolov, Aš, Mariánské Lázně, Ostrov

Ústecký

Chomutov, Děčín, Most, Teplice, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Litoměřice, Louny, Žatec, Rumburk, Varnsdorf, Litvínov

Liberecký

Jablonec nad Nisou, Česká Lípa, Turnov

Královéhradecký

Náchod, Trutnov, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Dvůr Králové nad Labem, Vrchlabí

Pardubický

Chrudim, Svitavy, Česká Třebová, Ústí nad Orlicí, Choceň, Vysoké Mýto

Kraj Vysočina

Havlíčkův Brod, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Pelhřimov

Jihomoravský

Blansko, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, Veselí nad Moravou

Olomoucký

Prostějov, Přerov, Jeseník, Hranice, Šumperk

Zlínský

Kroměříž, Uherské Hradiště, Valašské Meziříčí, Vsetín, Uherský Brod, Rožnov pod Radhoštěm, Otrokovice

Moravskoslezský

Opava, Frýdek-Místek, Karviná, Krnov, Třinec, Český Těšín, Havířov, Kopřivnice, Nový Jičín, Bruntál, Bohumín, Orlová